Ach ta puberta...

Svou pubertu jsem prožila před mnoha lety, ikdyž mám někdy pocit, že mi přetrvává do dneška 😊. Můj starší syn jí má za sebou taky již pár let, ale silně pochybuji, že z ní už vyrostl 😊. A mladší syn?

Ten je kupodivu klidný a nějak bouřlivě se ho toto období netýká, což nevím po kom zdědil a nemyslím si, že by mi ho v porodnici vyměnili 😊. Každopádně se ale puberta, roční období, změny v životě atd., silně podepisují na jeho jinak tak pěkném obličeji.

Občas mám pocit, že puberta přerůstá mnoha lidem do pozdního věku… Při diagnostikách osobností se to velmi často projevuje už ve vedoucích pozicích. Občas mi před problémy strkají hlavy do písku, občas se jim změní nálada 100x za den, občas neví, jak se vyjádřit a občas si zjednávají pozornost agresí či „úplatky“.

Se sestavením nových pravidel, nových kompetencí či nových týmů bývá fakt minimum lidí, kteří si nechají poradit, a ještě menší množství lidí, kteří jsou ochotni se těmito radami řídit. Celou fázi od prvního našeho setkání po implementaci změn do rozjetých projektů či nových projektů nazývám Zázrak početí. První je poznávání, pak krásy mateřství a přípravy na porod. Pak následuje lehčí či komplikovanější porod a uvedení do života. A přes dětství k dospělosti to chce opravdu rodiče, kteří chtějí toho svého potomka dovést až na vrchol…

Můžete mi věřit, že všechny své počiny, úkoly, projekty či jen naslouchání vašich bolestí beru opravdu vážně a stavím se do role přítelkyně, průvodkyně, porodní báby či baby kořenářky tak intuitivně, jak mi to jen moje vnitřní Klaudie dovolí…

Těším se na vaší „pubertu“ a nebojte se přiznat, že přišla nebo nikdy neodešla…

Klaveska